Historie
Že je Pivín osadou starou, dokazují četné nálezy nádob i užívaná pečeť "Petzet cezerného miesteczka Piwina". Kdy se městečkem stal a kdy jím přestal být, není známo. V úředních listinách se objevuje Pivín v roce 1321. Toho roku Jan Lucemburský, král český, zastavil Tovačov a Pivín s některými přilehlými osadami Jindřichu z Lipé.
Roku 1350 Jan, markrabě moravský, bratr císaře Karla IV., byl držitelem Pivína. V roce 1360 jej se všemi polnostmi a právy vyměnil za statek s Janem z Boskovic. Majitelé obce se střídali dál: Oldřich z Boskovic, Machna z Valdštejna, Petr z Vlachovic, Jan z Peštýna, panství v Tovačově, Eliška ze Žerotína, klášter Hradisko u Olomouce. Klášter prodal roku 1825 Pivín se všemi polnostmi a právy Metternichům, čímž obec podléhala panství Vřesovskému. Mezi majiteli obce byl také Jan Žalkovský, který koupil obec dvakrát. Podle dochovaných zpráv je pravděpodobné, že dal tehdy městečku název "černé" podle černého zabarvení lesa, který se rozprostíral od Pivína do Dobromilic. Tato část katastru se nazývala mýto (vymýcený les v letech 1590 - 1601). V archivních dokladech v Brně je Pivín jako městečko uváděn v roce 1722, 1725, 1729, 1733 a 1739.
Metternichové vlastnili Pivín do roku 1848, kdy byla zrušena robota. Na těchto panstvích se poddaným vedlo lépe a přibývalo svobodných zemědělců .
Výrazně se Pivína dotkla 2. světová válka, protože se zde odehrávaly její konečné boje. První vážné boje začaly 27. dubna 1945. Po leteckém útoku 28. dubna byl zničen železniční most u Čelčic a tím přerušena železniční doprava Prostějov - Nezamyslice. 30.4. byla zničena vysílačka Donau u obce Dobrochov nedaleko Pivína. 1.května se rozpoutala velká tanková bitva mezi obcemi Čelčice a Klenovice. V tento den přišli o život v Pivíně tři lidé a řada domů byla zasažena střelbou. 8.května se k sovětské armádě přidala 3. dělostřelecká jednotka Svobodovy armády. V bojích o vrchol nad Skalkou, kde měli Němci své opevnění, padlo přes 400 vojáků a občanů. Probíhala zde poslední frontová linie a poslední tanková bitva 2. světové války. Bitva byla ukončena až 8. května 1945 krátce před půlnocí, kdy Němci kapitulovali.
Po osvobození byl v obci ustaven první národní výbor. Zastoupeny byly všechny čtyři politické strany - komunistická, sociálně-demokratická, socialistická a lidová. Předsedou MNV byl zvolen Emil Saulich, který byl současně jmenován členem ONV v Přerově. Další budování obce se neslo ve stejném duchu jako v ostatních obcích republiky. Volební programy určovaly postupně celou řadu drobných a větších akcí. 30.října 1971 byl slavnostně otevřen nový MNV s kulturním sálem, v dalších letech nová mateřská škola, sportovní hřiště, šatny, autobusová zastávka, nové nádraží, samoobsluha, komunikace, výbojkové osvětlení po celé obci, na hřbitově kolumbarium a řada jiných objektů.
Zajímavosti:
- Katastr obce zvaný "Blátka " - rašeliništní bažinatá půda, dříve porostlá chráněnými rostlinami, hnízdívaly zde čejka a divoké kachny
- Sirnato - alkalický vodní pramen samovolně vytékající nad zemský povrch
- Železniční dráha byla v obci postavena v 70.letech devatenáctého století. Říkalo se jí moravsko - slezská severní dráha. První vlak projel 1.5.1871. Od roku 1888 zastavovaly v obci vlaky osobní, od roku 1893 i nákladní. Dřevěná nádražní budova byla za války zničena, obnovená cihlová budova byla v 80. letech nahrazena novým nádražím.
- Na jihozápad od obce na křižovatce silnice Němčice - Pivín, Dobromilice - Prostějov, stávala v dávných dobách uprostřed tmavých lesů myslivna, z níž se během roků stala zájezdní hospoda - Kandia. Stála více než 500 let, za války byla zničena i se sousedním obytným stavením.
- Hasičský sbor byl v obci založen 27.1.1898 se 42 členy.
- Větrný mlýn zvaný Větřák postavil klášter Hradisko v roce 1809. V roce 1880 ho koupil pivínský občan Josef Saulich za 1 600 zl.. Větřák sloužil jako mlýnice do roku 1941, kdy ho německé úřady zavřely. Ve válečných květnových dnech byl první, kdo byl dělostřeleckou palbou zasažen a navždy zničen.
- 1857, 1864, 1869 - obrovské požáry zničily převážnou část obce
- 1910 - bratři Rybaříkové zřídili první pilu s parním pohonem v místech, kde je dnes obecní úřad, na tehdejší dobu byla vybavena výkonným motorem, sloužila až do roku 1932, kdy vyhořela
- 1910 - 1912 - postavena silnice z Pivína do Klenovic
- 1929 - postaven první telefon, telegraf, telefonní hovorna
- 1930 - zahájena stavba obecní kanalizace, počátek elektrifikace v obci
- 1932 - nová dlažba silnice vedoucí průtahem obce
Obec Pivín ve 3. tisíciletí:
- Počet obyvatel: 733 k 1.1.2020
- Počet domů: 205 - obydlených
- Rozloha katatstru obce: 693 ha
- Nadmořská výška: 217 m
- Zemědělská půda: 640 ha
- Veřejné stavby:
kostel sv. Jiří z 18.století
fara
hasičská zbrojnice
budova obecního úřadu s kulturním sálem a poštou
mateřská škola
základní škola
nájemní bytový dům obce č.p. 8 (s ordinací praktického a dětského lékaře)
nájemní bytový dům obce č.p. 60
nádraží (Správa železnic s.o.)
fotbalové hřiště
víceúčelové školní hřiště s umělým povrchem